Termíny

-

-

-

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Připomínky ke kolokviu – 3. 3. 2016 na VŠE

Související stránky

Připomínka č. 1

Teze zavedení domněnky „neexistence“ platební neschopnosti spočívající v tom, že dlužník má (anebo v průběhu dvou měsíců od relevantního data mít bude) k dispozici likvidní finanční prostředky dostačující na úhradu minimálně 90 % splatných dluhů, se jeví jako velmi zajímavá.

Mgr. Pavla Plachá, Ministerstvo spravedlnosti ČR, oddělení insolvenčního dohledu, odbor insolvenční

Připomínka č. 2

Návrh vyhlášky vychází z účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztráty pro podnikatele, upravených vyhláškou č. 500/2002 Sb., platných do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 byla změněna struktura i obsah výčetních výkazů, tj. zejména Příloha č. 1 a Příloha č. 2 vyhlášky, které řeší rozvahu a výkaz zisku a ztráty v druhovém členění. Došlo ke změnám, na které by měla navrhovaná vyhláška, jíž se stanoví způsob sestavení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a jejich náležitostí, a to včetně jejich příloh, reagovat.

Navrhovaná vyhláška v § 6 uvádí, že Výkaz stavu likvidity vychází z mezitímní účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrku dle § 19 odst. 3 zákona o účetnictví může vyžadovat „zvláštní právní předpis“. Je potřeba po právní stránce posoudit, zda takovou pozici má i navrhovaná vyhláška.

K § 8 odst. 4: Upozorňuji na skutečnost, že v položce Dohadné účty pasivní (od r. 2016 v rozvaze podnikatelů položka C.II.8.6.) se nevykazují promlčené dluhy a podmíněné závazky.

Mezi závazky postrádám celkové závazky z titulu leasingu, které se vykazují na podrozvahových účtech, avšak mohou být významné v řešení zadluženosti obchodní korporace, zvláště pak v situaci, jde-li o leasing výrobního zařízení, nemovitých věcí či obchodního závodu.

doc. Ing. Hana Březinová, CSc., jednatelka AUDIT HABR s.r.o. – připomínky posílá za Komoru auditorů ČR

Připomínka č. 3

Standardizovat test úpadku považuji za vcelku užitečnou cestu.

Velmi dobrá je myšlenka navrhovaného § 143/2, tedy vymezit, co je pohledávka sporná jako protiklad pohledávky osvědčené. Samotná formulace by se dala výrazně vylepšit.

Jako další možná cesta provazby účetnictví a insolvence mě napadla myšlenka, aby v případě, že korporace řádně zakládá účetní závěrky do sbírky listin, byl věřitel při podání insolvenčního návrhu povinen složit zálohu na případně způsobenou újmu ve výši třeba poloviny vlastního kapitálu dlužníka. Když už tedy tvrdí, že je v úpadku.

Mgr. Rostislav Krhut – připomínky posílá za Okresní soud v Ostravě

Připomínka č. 4

K bodu 1

Předmětné ustanovení je jednoznačnou reakcí na judikaturu soudů, a to s ohledem na množící se „šikanózní“ zjevně bezdůvodné insolvenční návrhy podávané věřiteli na obchodní korporace, kdy jediným účelem těchto návrhů je buď vymožení zaplacení sporných pohledávek (ceny díla jsou-li řešeny reklamace, ceny díla není-li celé předáno) nebo je účelem podání věřitelského insolvenčního návrhu „vyřazení“ korporace ze soutěží na veřejných zakázkách.

Dané ustanovení má sice co do počtu užití minimální četnost, nicméně může dát možnost v případě věřitelských insolvenčních návrhů „dlužníkům“ se účinně bránit tvrzení, že jsou v úpadku, formalizovaným způsobem, kdy dosud skutečnost o schopnosti dlužníka dostát svým závazkům byla dokládána zejména účetními závěrkami a seznamy vystavených a přijatých faktur.

Skutečnost, že je stanovena pro předmětné výkazy podmínka, aby tyto byly zhotoveny auditorem, znalcem nebo osobou zabývající se ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňující požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, vyhýbáme se tím nutnosti dokazování správnosti uváděných údajů a případných dedukcí dlužníků o skutečnosti, že jsou či v blízké době budou své závazky schopni hradit.

K bodu 2

Bez připomínek.

K bodu 3

Uvádíme, že zde stanovená lhůta „14 dní od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení“ je dle našeho názoru nedůvodně krátká a narušující princip koncentrace řízení, v důsledku čehož dochází k porušení práva na spravedlivý proces. Je v zájmu samotných dlužníků bránit se bezdůvodnému insolvenčnímu návrhu v co nejkratší době a není proto třeba stanovovat speciální lhůtu, a to zejména za předpokladu, že insolvenční zákon předpokládá, že když nedojde k odmítnutí insolvenčního návrhu či zastavení insolvenčního řízení je třeba v souladu s § 133 InsZ projednat věřitelský insolvenční návrh a provést dokazování ke zjištění úpadku dlužníka. Na tomto jednání pak vyřizující soudce poučí dle §§ 118a až 119a OSŘ a na základě tvrzení a důkazů předložených insolvenčnímu soudu soudce rozhodne o skutečnosti, zda dlužník naplňuje znaky úpadku. Dle navrhovaného znění ustanovení však nastane „částečná koncentrace řízení“ ve vztahu k výkazům ještě před poučením dle §§ 118a až 119a OSŘ, a to v době, kdy ještě nebyl projednán insolvenční návrh a nebyla dokazována tvrzení, že dlužník naplňuje znaky úpadku dle § 3 InsZ.

K bodu 4:

Část věty „…kterým by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení podle třetí části občanského soudního řádu.“ je dle našeho názoru nadbytečná a zavádějící, když naznačuje existenci dalšího řízení. Sama skutečnost, že k osvědčení pohledávky (prokázání naplnění znaků úpadku dlužníka) je potřeba další dokazování navazuje na § 133 odst. 2 InsZ, které ukládá soudu, že insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka.  

K bodu 5

Bez připomínek. 

prof. JUDr. Přemysl Raban, CSc., vedoucí katedry obchodního práva, FPR ZČU v Plzni

Připomínka č. 5

Předně mi v materiálu chybí podrobný rozbor současného stavu, ze kterého autoři návrhu vycházeli, tj. rozbor, který by obsahoval statistická data k problematice, jež je předmětem návrhu, a dával tak podklad k zodpovězení otázky, zda se jedná o problematiku, jejíž význam skutečně vyžaduje legislativní úpravu. Absentuje též náležitý zdůvodněný rozbor očekávaných přínosů (i záporů) navrhované úpravy.

Namísto toho předkládají navrhovatelé již návrhy změn v paragrafovém znění včetně prováděcích předpisů, což pokládám za předčasné, není-li k dispozici podrobná analýza současného stavu (obsahující konkrétní data o stávajícím stavu) a na jejím základě učiněná právně-ekonomická studie možných přínosů a negativ navrhovaného řešení.

Navrhovanou úpravu povazuji za neodůvodněný a nesystémový zásah do stávajícího vymezení úpadku.

Lhůtu 14 dnů od zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku k předložení výkazů stavu a vývoje likvidity dlužníkem (navrhovaný § 131 odst. 2 IZ) pak považuji za nereálnou s ohledem na to, jak je v návrhu vyhlášky upraveno jejich zpracování a osoby zpracovatelů.

Není také zřejmý vztah mezi oprávněním soudu vyžadovat po dlužníku předmětné výkazy (dle navrhovaného znění § 128 odst. 3 IZ) a čtrnáctidenní lhůtou uvedenou v navrhovaném § 131 odst. 2 IZ.

Navrhovaná úprava v sobě může také skrývat korupční potenciál ve vztahu ke zpracovatelům výkazů (ze strany dlužníků).

JUDr. Tomáš Zadražil, Vrchní soud v Praze, úsek insolvenční